Banjica (Banjica)
Tramvajová konečná v Banjici a místní zástavba. Banjica (v srbské cyrilici Бањица) je čtvrť srbské metropole Bělehradu. Administrativně spadá pod opštinu Voždovac. Banjica se nachází na jihu města, při silnici spojující centrum města s vrchem Avala a v blízkosti známé čtvrti Dedinje.
Z původní vesnice se Banjica rozvinula v sídliště na okraji srbské (resp. jugoslávské) metropole díky masové výstavbě po druhé světové válce. Kromě nízkých vil tak Banjicu dnes tvoří celá řada brutalistických panelových bloků. Sídliště, které navrhli architekti Slobodan Drinjaković, Branislav Karadžić a Aleksandar Stjepanović, bylo realizováno v letech 1972-1976. Je napojeno pomocí tramvajové trati na zbytek bělehradské tramvajové sítě.
Místními zajímavostmi je muzeum, zřízené v areálu bývalého koncentračního tábora z druhé světové války a park Banjička šuma. V Banjici se také nachází Vojenská a lékařská akademie.
Z původní vesnice se Banjica rozvinula v sídliště na okraji srbské (resp. jugoslávské) metropole díky masové výstavbě po druhé světové válce. Kromě nízkých vil tak Banjicu dnes tvoří celá řada brutalistických panelových bloků. Sídliště, které navrhli architekti Slobodan Drinjaković, Branislav Karadžić a Aleksandar Stjepanović, bylo realizováno v letech 1972-1976. Je napojeno pomocí tramvajové trati na zbytek bělehradské tramvajové sítě.
Místními zajímavostmi je muzeum, zřízené v areálu bývalého koncentračního tábora z druhé světové války a park Banjička šuma. V Banjici se také nachází Vojenská a lékařská akademie.
Mapa - Banjica (Banjica)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |